Projekt Malá maturita

19. červen 2008

Během školního roku se od ostatních spolužáků liší vzrůstem, originálními nápady jak vylepšit nejen svůj zevnějšek, mají své čestné místo ve školní jídelně, přicházejí do školy „těsně před“ a jsou docela alergičtí na připomínky typu: „Uč se, jinak se nikam nedostaneš! Učíš se především pro sebe! To já, když jsem chodil do školy...!“

Je ale několik červnových dnů, kdy přicházejí do školy včas, důstojně, oblečeni do elegantních obleků a slušivých společenských šatů, někteří dokonce v kravatě, všichni odhodlaní podat co nejlepší výkony. Ano, to jsou opravdu naši deváťáci, kteří se právě chystají složit Malou maturitu - projekt, jehož cílem je umožnit žákům, aby předvedli svoje znalosti a dovednosti z českého jazyka, matematiky a volitelného předmětu ( v letošním roce to byl zeměpis, angličtina a dějepis). Nebylo to pro ně lehké a jako většina "opravdových" maturantů měli zpočátku docela trému.Všichni ale obstáli se ctí a mohli 17.června odpoledne převzít z rukou starosty Adamova pamětní vysvědčení, kterým povýšili do řad "malých" dospělých.Nakonec pro ně bylo připraveno i něco na zub k doplnění vydaných kalorií. Následující řádky jsou sestaveny z jejich vlastních dojmů z projektu:

"Sama jsem si chtěla dokázat, že to zvládnu."
"Když jsem byl zkoušený, zjistil jsem, že se nám učitelé opravdu snaží pomáhat."
"Zjistil jsem, že by bylo lepší, kdybych se víc učil, a ne až na poslední chvíli."
"Za svůj výkon vděčím medailonku pro štěstí, který jsem si půjčila od mamky."
"Když jsem přišla do školy, tak ze mě strach spadl a dnes bych si to klidně ještě jednou zopakovala."
"Největší nervy byly, když jsem si vytáhl otázku z pytlíku."
"Ty chlebíčky byly vážně dobrý! Měl jsem jich pět, pak tři věnečky, šest banánů a pět nektarinek."
"Na malou maturitu si určitě za čtyři roky vzpomenu a rozhodně v dobrém!"

D. Hodaňová