Jak šesťáci poznali peklo

30. březen 2008

Výuka neznamená jen sedět ve školních lavicích a učit se teorii, ale důležité je i poznání všech stránek běžného života prostřednictvím přímých zážitků. Proto žáci jezdí na exkurze a výlety. A proto, když se mi byla od dlouholetého kamaráda nabídnuta možnost návštěvy slévárenského provozu firmy DSB Blansko (pro starší: část bývalého ČKD), neváhal jsem ani chvíli, nabídku přijal a zanedlouho s třídou 6.A využil.

Po krátké cestě vlakem a autobusem jsme se objevili před vrátnicí a čekali na pracovníka firmy, který nás měl provádět. Jeho první slova po přivítání: "Teď uvidíte, jak to vypadá v pekle!“ slibovala mnohé. Za pár okamžiků jeho slova dostala ten správný význam. Oheň, horko, přítmí, typická „vůně“ železa a několik postav pohybujících se kolem velkých pecí.

Žáci rychle pochopili, že práce ve slévárně je „pekelně“ náročná. Postupně jsme procházeli jednotlivými provozy a seznamovali se s technologií lití a obrábění kovových odlitků. Jednoznačně největším zážitkem bylo právě lití žhavé oceli a pak také prohlídka oddělení umělecké litiny.

Závěrem lze říci, že exkurze žáky opravdu zaujala, a jediným, kdo se asi opravdu těšil na konec prohlídky byl pouze náš průvodce, který si na vrátnici při odchodu zhluboka oddechl, že se v tom „pekle“ nikdo nezranil ani neztratil.